C’ n’ èstot qu’ in bwès, rin qu’ eune seupèche XX ,
Bin lon dou viadje, padrî lès bîrs XX ;
L’ ci qui l’ couneut, n’ saurot mî dîre,
In bon vî bwès, rimpli d’ foyes XX sètches. Au long dès hâyes èt dès vivîs XX ,
On-z-î n-alot pa l’ èrmitadje ;
Aveu lès-ôtes gamins dou viadje
On s’ î grètot ôs ampounîs XX . On s’ î kchèrot aveu lès coches,
Èt timps d’ l’ ivér, dseu lès sokés XX ,
Quand i djalot deur dins lès prés,
Ça sounot fôrt dzous lès galotches. Djeu m’ î wèt co – deu dvant èrso –
Assîs dseu n’ brantche û dins la nîve
Pou-z-î mwindjî l’ bon pwin dou lîve
Qu’ èstot bin sètch coume in fagot. In bon vî bwès qui m’ prind ou kûr XX ,
Bin lon deud ci, dins lès neuadjes
Dou timps qu’ dj’ èstins dès ptits sôvadjes
Û bin dès rwès, dj’ n’ a seu ni chûr !
Jules Boulard XX
seupèche : taillis bîr : ruisseau foye : feuille vivî : étang ampounî : framboisier…
Auteur de Lès ptits rwès